aneb, co by Vaše dítě mělo umět před nástupem do základní školy - ZDE.
Co musí dítě zvládnout před nástupem do MŠ
- umět si říci co chce - potřebuje, dítě komunikuje
- spolupracovat při oblékání a svlékání
- nenosit plínky
- obouvat a vyzouvat obuv
- dokáže se samo najíst: držet lžíci a umět s ní jíst, při jídle sedět u stolu
- pít z hrnečku a skleničky
- vzít do ruky pečivo kousat z něj
- samostatně používá toaletu
- umět si umýt ruce mýdlem a samo utřít
- ujít kratší vzdálenost
Přijetí dítěte mladšího 3 let věku
V souladu s §34 odst.1 zákona 561/2004 Sb. se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.
Žádný právní předpis neupravuje pevně spodní věkovou hranici dětí přijímaných k předškolnímu vzdělávání - jediným vodítkem je skutečně pouze § 34 odst.1 zákona 561/2004 Sb.
Dítě mladší 3 let věku však lze k předškolnímu vzdělávání přijmout pouze při splnění následujících podmínek:
-
Dítě se přijímá k předškolnímu vzdělávání, jehož cíle jsou vymezeny v § 33 zákona 561/2004 Sb.
Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že předškolní vzdělávání skutečně spočívá především ve vzdělávací činnosti, nikoliv v poskytování péče;
dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání tedy musí být od počátku připraveno plnit požadavky
stanovené rámcovým programem předškolního vzdělávání a školním vzdělávacím programem dané mateřské školy.
-
V případě, že je dítě mladší 3 let věku přijato rozhodnutím ředitele mateřské školy k předškolnímu vzdělávání,
stává se dítětem mateřské školy se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími, právnická osoba vykonávající činnosti mateřské školy se pak při
poskytování předškolního vzdělávání tomuto dítěti řídí školskými právními předpisy.
Desatero pro rodiče
- Pro dítě je nejdůležitější vytvoření laskavé atmosféry, rodiče by měli dítě povzbuzovat a ne kritizovat, v žádném případě nepoužívat násilí!
- Rodič a dítě musí spolupracovat, přičemž rodič se má ve větší míře přizpůsobovat aktivitám dítěte než naopak.
- Dítě se má co nejvíce nacházet v prostředí, kde se něco děje. Tehdy si také více zapamatuje.
- Dítěti je třeba klást přiměřené cíle - úspěch dítěte je pro něho největším pozitivním ovlivněním, oceněním.
- Rodič má pro dítě používat především pozitivní příklady.
- Když je dítě soustředěné na určitou činnost, rodiče by jej neměly přerušovat.
- Úlohy, cvičení a hry je třeba s dítětem co nejvíce opakovat.
- Dítěti je zapotřebí dávat užitečné úlohy, pomáhat mu hledat a rozvíjet nové zájmy ( rozvoj kreativity)
- Dítěti je potřebné věnovat přímou pozornost - dítě cítí, že rodič jej sleduje ( poslouchá ) tehdy, když se na něj přímo dívá.
- Rodič musí být vůči dítěti otevřený, musí připustit, aby se dítě mohlo bez obav vyjádřit k libovolné věci a cítilo, že rodič je v první řadě jeho chápavým a tolerantním partnerem.
Dětské dvacatero pro rodiče
- Nerozmazlujte mě.Vím dobře, že bych nemělo dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším.
- Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se tak bezpečnější.
- Nedovolte, abych si vytvořilo špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
- Nedělejte ze mě menšího než jsem. Nutí mně to, abych se choval nesmyslně jako „velký".
- Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě působí, když se mnou promluvíte v klidu a v soukromí.
- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
- Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rádo. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, kterou se cítím ohroženo.
- Nechraňte mě před všemi následky mého jednání, potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
- Nesekýrujte mě. Muselo bych se bránit tím, že budu „hluchý" a budu dělat „ mrtvého brouka".
- Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
- Nezapomínejte, že se vždycky nedokážu vyjádřit tak, jak bych chtělo. Nejsem proto někdy zcela přesné a nebývá mi rozumět.
- Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
- Nebuďte nedůslední. To mě pak úplně mate.
- Neříkejte, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám hrozné věci.
- Nesmějte se a neříkejte, že můj strach a mé obavy jsou hlouposti. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.
- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
- Nikdy si nemyslete, že je pod vaší důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
- Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je těžké držet se mnou krok, ale prosím - snažte se.
- Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám snad ani říkat nemusím, že ne?