Jak dítěti pomoci…
- Zpočátku volte kratší pobyt dítěte v MŠ.
- Přibalte mu mazlíčka.
- Dovolte potomkovi, aby si s sebou vzal do školky svou oblíbenou hračku.
- Používejte stejné rituály.
- Voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je pokud možno ve stejnou hodinu. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.
- Rozlučte se krátce.
- Loučení dlouze neprotahujte, někdy loučení představuje větší problém pro matku než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte.
- Buďte citliví a trpěliví.
- Vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo.
- Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte.
- Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má své povinnosti – vy práci, vaše dítě školku.
- Komunikujte s učitelkou.
- Možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát.
- Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte.
- Pozitivně je motivujte.
- Neříkejte doma dítěti, že chápete jaké to muselo být strašné, vydržet takovou dobu bez maminky. Naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo.
Co byste nikdy neměli dělat…
- Buďte důslední a nenechte se obměkčit. Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém.
- Nestrašte své dítě školkou – „počkej, ve školce ti ukážou“ a za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte.
- Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská. Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také.
- Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku, a nelžete mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout.
- Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné.
Co by dítě mělo umět…
- Obouvat a zouvat bačkorky a boty (tkaničky zaváže p. učitelka).
- Poznat si svoje oblečení (vše by mělo být podepsané).
- Umět oblékat a svlékat kalhoty, tričko, ponožky (učitelka pomůže, ale dítě by mělo mít samo snahu).
- Při jídle vydržet sedět u stolu.
- Samo jíst lžící.
- Pít ze skleničky.
- Umývat si ruce mýdlem, utírat se do ručníku.
- Používat záchod – včas si říci.
Rodiče, buďte trpěliví, ale důslední.
Nelekejte se, jestli dovednosti Vašich dětí nejsou na dané úrovni.
V klidu nacvičujte, co je třeba, učte je samostatnosti.